Pražské jaro

K vážné hudbě mám blízko asi jako Pythagoras k počítači. Poslouchala jsem ji občas při učení. A pak z paměti matně lovím vzpomínku na to, když mi táta jako malý poprvé pustil Vltavu a Tábor. Oboje se mi líbilo, Tábor víc, protože jsme tam bydleli. Logický.

Když jsem pak letos od Ježíška dostala lístek na zahájení Pražského jara, moc jsem nevěděla, co mě čeká. Čekala jsem vlastně jen to, že se hezky obleču, budu pít prosecco a pozorovat slavný lidi. A když se budu nudit, budu počítat světla na stropě.

Vyrazili jsme v silné sestavě pěti lidí. Táta ve smokingu, mamka v dlouhých šatech a mně, bráchovi a M. to taky dost slušelo. Prosecco jsme dostali a Míru Kalousků jsme viděli. Já měla splněno už před začátkem. Zbytek večera už mne mohl jen překvapit.

Celé to začalo hymnou. Kdyby se ukázal i Míla Zemanů, prý by byla i prezidentská fanfára, tak třeba příště, až tam bude někdo kulturnější. Pak následoval Vyšehrad, ke kterému jako amatér a neznalec můžu říct jen to, že byl krásnej. Jen jsem od půlky čekala, kdy už přijde Vltava a lapala jakýkoliv povědomý tón.

Vltava přišla po přestávce a byla parádní. Když se rozlévala za Prahou, měla jsem husí kůži. Pokračovalo se dramatickou Šárkou, po které musel podle mě dirigent tajně ždímat frak. Všechno utíkalo jako po másle, bavila jsem se, na počítání světel na stropě prozatím nedošlo.

Pak orchestr spustil první tóny Z českých luhů a hájů. K téhle části můžu říct jen to, že na stropě byly 4 řady světel po 37 žárovkách. Na mě to bylo dlouhý. Moje počty pak ale rozptýlil oblíbenej Tábor. Tentokrát jsem už znalecky čekala na přestávku, díky který poznám, kdy začíná poslední část Blaník. Místo toho hráli Tábor skoro 20 minut a po něm se už jen tleskalo. Ostatní teda říkali, že hráli i ten Blaník, ale já jsem trochu nedůvěřivá a myslím si, že jim na něj už jen nezbyly síly, tak dali „Ktož sú boží bojovníci“ víckrát a na rytíře se už nedostalo.

Hoďka a půl utekla překvapivě rychle. A jako (teď už) hudební vzdělanec můžu říct, že byste se tam všichni měli jít příští rok podívat. Stojí to za to, fakt.

K.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *